Život Panny Marie (XIII): Roky v Nazaretu

V Nazaretu prožil Pán několik let klidného a obyčejného života. Byly to roky práce, modlitby a života v rodině společně s Marií a Josefem. Tak to vypráví třináctý díl o životě Panny Marie.

Panna Maria

Po vylíčení příběhu o nalezení dítěte Ježíše mezi učiteli v chrámu, pokračuje evangelium: Vydal se s nimi na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí (Lk 2,52-52).

Ve dvou verších evangelia je shrnuto osmnáct let života Ježíše a Marie. Roky naplněné láskou, v nichž Svatá rodina žila jako ostatní obyvatelé Nazareta, nicméně roky v díle Vykoupení rozhodující. Vtělené Slovo je naplňovalo svou poslušností a prací obyčejného života.

Událost z chrámu byla brzy zapomenuta, ale slova, která jim Ježíš adresoval, byla stálým tématem meditace Josefa a Marie. Viděli nyní jasněji smysl Ježíšova života na zemi, který byl celý zaměřen na splnění poslání, jež mu svěřil nebeský Otec. Život v Nazaretu ubíhal beze změny, i když Ježíš musel v jejich duších zanechat hlubokou stopu.

Každý den měl svoje trápení. Povinnosti Marie byly povinnostmi domácí hospodyňky: dojít ke studánce a naplnit vědro čerstvou vodou; uhníst mouku a dát ji do trouby, aby byl chléb na celý týden; udržovat dům v čistotě, aby byl příjemný k bydlení, např. vyzdobit ho jednoduchými květinami, které dávaly okolí svou barvu a aroma; šít z vlny a lnu plátna a potom i celé  oděvy; jít nakoupit potřebné věci, když přišel kramář do vesnice nabízet své zboží... Tisíce domácích věcí, které Maria musela dělat jako ostatní ženy ve vesnici, ale s nesmírnou láskou.

Když bylo Dítě ještě malé, doprovázelo svou Matku při domácích pracech a při jejích pochůzkách po vesnici. S tím jak rostlo, trávilo více času s Josefem. Během let, které nás nyní zajímají, začalo mu pomáhat v jeho práci, které nebylo málo. Josefova dílna byla jako ostatní v těch dobách v Palestině. Možná, že v Nazaretu byla jediná, protože to byla malá vesnice. Voněla dřevem a čistotou. Práce v dílně byly práce řemeslnické, tak jak je líčí evangelium, ode všeho se něco vyrobilo: udělat trám, vyrobit prostou skříň, opravit stůl nebo střechu, ohoblovat dveře, které dobře nedoléhaly. Ježíš, nejprve dospívající a potom již jako mladý muž, se naučil od Josefa dobře pracovat, s pečlivostí pro detaily, se vstřícným úsměvem k zákazníkovi, přijmout spravedlivou odměnu za práci, ale s ohledem na možnosti plátce, když byl zrovna v ekonomické tísni.

Život Panny Marie nepoutal pozornost příbuzných nebo sousedů. Ani to, že byla příjemná a ohleduplná, což každého přitahovalo a každý se u ní cítil dobře. Byli jako ranní rosa, která osvěží a vdechne barvu polím, a sama zůstane nepoznána.

Jednoho dne Josef zemřel. Ježíš vyrostl, už si mohl vzít dům na starost a postarat se o svou Matku. Určitě plakali, Maria a Ježíš, když je potkala tato smutná událost, zatímco svatý patriarcha, doprovázen zblízka svými nejmilejšími, v pokoji naposled vydechl. Naplnil své poslání.

Smrtí patriarchy si byli Matka a její Syn ještě bližší. Kolikrát na něho v  rozhovorech mezi sebou i s ostatními členy rodiny vzpomínali, během dlouhých zimních večerů u teplého krbu. Probírali, jak často zapomínal na sebe ve službě ostatním. Právě tyto skutečnosti byly podstatou života Josefa, řemeslníka.

V poklidu domova pokračovala Maria ve svých obvyklých pracech: vařit a mýt nádobí, mlít a hníst mouku, zašívat šaty Ježíšovi a sobě, přijímat s radostí všechny, kdo ji přišli navštívit. Pokaždé s větší láskou, neboť měla blízko, velmi blízko po svém boku Toho, kdo je samým zdrojem lásky. Nicméně její život nepoutal pozornost příbuzných nebo sousedů. Ani to, že byla příjemná a ohleduplná, což každého přitahovalo a každý se u ní cítil dobře. Byli jako ranní rosa, která osvěží a vdechne barvu polím, a sama zůstane nepoznána.

Zatímco Ježíš rostl a pracoval, Panna to všechno uchovávala ve svém srdci (Lk 2,51). Uvažovala a meditovala o tom a všechno jí bylo příležitostí k neustálému rozhovoru s Bohem.

J. A. Loarte