Život Panny Marie (IV): Zásnuby se svatým Josefem

Když Marie uzavírá sňatek s Josefem, vyvrcholení dějin je přede dveřmi. Toto je téma čtvrté části „Života Panny Marie“ v Mariánském roku Opus Dei.

Panna Maria

Naplnění času se blíží. Předurčená, která se má stát Matkou Boha, o tom ještě neví. Vyrostla a stala se ženou. Ale Svatá Trojice jí připravuje svaté manželství, které ochrání její panenství. Syn Boží, Mesiáš Izraele, Vykupitel světa se má narodit a vyrůstat v lůně jedné rodiny.

Je velice pravděpodobné - všechny indicie tímto směrem ukazují -, že v tuto dobu již rodiče Panny zemřeli. Maria nejspíše žila u někoho z příbuzenstva, jenž si ji vzal  potom, co osiřela, na starost. Když se blížil věk, kdy izraelské dívky obvykle uzavíraly manželství, tj. kolem patnácti let, hlava rodiny, jako zastupitel otce Marie, se musel touto otázkou zabývat. A dohodlo se manželství Marie s Josefem, řemeslníkem z Nazareta.

O manželovi Panny Marie nemáme z evangelia moc zpráv. Víme, že i on patřil k domu Davidovu a že byl muž spravedlivý (Mt 1,19), tj. člověk, který, jak tvrdí Písmo, si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci (Ž 1,2). Liturgie na něho aplikuje několik inspirovaných slov: Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanonský cedr (Ž 92,13).

Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám! (Lk 1,34). Jelikož již byla zasnoubená s Josefem z Nazareta, ukazuje tato odpověď na to, že Maria byla pevně rozhodnutá zůstat pannou.

Evangelium svatého Lukáše vypráví, že když jí archanděl Gabriel zvěstuje od Boha početí syna, Marie odpovídá: Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám! (Lk 1,34). Jelikož již byla zasnoubená s Josefem z Nazareta, ukazuje tato odpověď na to, že Maria byla pevně rozhodnutá zůstat pannou. Neexistují lidské důvody, které by ospravedlňovaly toto rozhodnutí, které nebylo v té době vůbec běžné. Každá izraelská dívka a tím více, když patřila do Davidova potomstva, chovala ve svém srdci naději, že se bude počítat mezi předky Mesiáše. Tradice církve vysvětluje toto pevné rozhodnutí jako ovoce zvláštního vnuknutí Ducha svatého, který připravoval tu, jež se měla stát Boží Matkou. Tentýž Duch způsobil, že si našla muže, který se stane jejím panickým manželem.

Nevíme, jak se Maria a Josef setkali. Zda už Panna, jak je pravděpodobné,  bydlela v Nazaretě, maličké galilejské vesničce, a oba se poznali o něco později. V každém případě je logické předpokládat, že ještě před zásnubami řekla Marie Josefovi o svém úmyslu zůstat pannou. A Josef, Duchem svatým připravený, objevil v tomto sdělení hlas z nebe: Pravděpodobně i on se cítil vnitřně nucený zasvětit se duší i tělem Pánovi. Není možné si představit souzvuk, který panoval po zásnubách mezi oběma srdci, ani vnitřní pokoj, který překypoval v jejich duších.

Církev aplikuje na Josefa, který je urozený pokrevně a ještě více duchovně, chválu, jež Božská Moudrost vyjevila o Mojžíšovi: Bohem a lidmi byl milován a jeho památka je požehnaná.

Všechno je v tomto příběhu o životě Panny Marie nadpřirozené ale zároveň i lidské. Tato jednoduchost, tak vlastní nadpřirozeným věcem, vysvětluje zbožná vypravování, která záhy vznikla o zásnubách Marie a Josefa. Příběh plný úžasných událostí, které umění a literatura učinily nesmrtelnými. Podle těchto zdrojů když Maria dosáhla věku pro uzavření manželství, ukázal Bůh kněžím v jeruzalémském chrámě a všemu lidu zázračným způsobem, kdo byl vybrán jako manžel Marie.

Historická skutečnosti musela být mnohem prostší. Místem zásnub asi byl Nazaret. Když se Mariina rodina dohodla s Josefem, slavily se zásnuby, které měly v mojžíšském zákoně stejnou platnost jako manželství. Za nějaký čas si musel snoubenec odvést snoubenku do svého domu. V tomto mezidobí se událo Zvěstování.

Zásnuby s Josefem hrají velkou roli v životě Panny Marie. Josef pocházel z královského rodu Davidova a na základě jeho manželství s Marií dává synu Panny Marie - Božímu Synu - zákonné jméno syna Davidova a tak se proroctví naplňuje. Církev aplikuje na Josefa, který je urozený pokrevně a ještě více duchovně,  chválu, jež Božská Moudrost vyjevila o Mojžíšovi: Bohem a lidmi byl milován a jeho památka je požehnaná (Sír 45,1).

Maria pouze ví, že ji chtěl Pán zasnoubit s Josefem, mužem spravedlivým, který ji miluje a ochraňuje. Josef pouze ví, že si Pán přeje, aby byl ochráncem Marie. Izrael si těchto novomanželů nevšímá. Josef vždy mlčí. Maria je vždy diskrétní. Ale Bůh je potěšen a andělé žasnou.

J. A. Loarte

HLAS SVĚTCŮ

Osobně nesouhlasím s tradičním vyobrazováním svatého Josefa jako starce, i když se tak jistě dělo s dobrým úmyslem, aby se zdůraznilo Mariino neporušené panenství. Já si ho představuji jako člověka mladého, plného síly, snad o několik let staršího než Panna Maria, ale na vrcholu životních sil a plného životní energie.

Aby člověk dovedl prožívat ctnost čistoty, nemusí přece čekat, až bude starý nebo pozbude sil. Čistota se rodí z lásky a ani fyzická zdatnost, ani radost mládí není na překážku čisté lásce. Svatý Josef měl mladé srdce i tělo, když uzavřel manželství s Marií, když se dozvěděl tajemství jejího božského mateřství, když žil vedle ní a respektoval panenskou neporušenost, kterou chtěl Bůh zanechat světu jako další znamení svého příchodu mezi lidské tvory. Kdo není schopen takovou lásku pochopit, ten ví velmi málo o tom, co je to opravdová láska, a nezná vůbec ani smysl křesťanské čistoty.

Sv. Josemaría Escrivá de Balaguer, Jít s Kristem, č. 40