Poznávat Ježíše Krista a dát ho poznat ostatním

Výtah z 2. kapitoly knihy Javiera Echevarríe, Stezky křesťanského života, Planeta, 2001.

Ježíš Kristus

My křesťané se musíme cítit posláni od Ježíše Krista – podobně jako také On byl poslán od svého Otce – k hlásání Boha a radosti evangelia o Božím království, a to svým životem a svými skutky.

„Čas se naplnil, přiblížilo se nebeské království; obraťte se a věřte evangeliu.“ Těmito slovy začíná Kristus své působení. Skrze Krista a v Kristu, uprostřed našich činností a našich vlastních slov, můžeme skrze milost křtu opakovat těm kolem nás: věřte Evangeliu! Otevřete svou mysl a pozorně naslouchejte Kristu; důvěřujte Spasiteli!...

Kristus žádá své učedníky – žádá nás – abychom na zemi rozšířili jeho poselství. Chce, abychom tak dělali s odvahou a optimismem vlastním tomu, který si je vědom, že Kristovo učení je stále platné a stále nové: s neustálým obnovováním naší lásky, jež je schopna oživit chování mužů a žen všech dob a za všech okolností.

Křesťané povolaní posvěcovat se uprostřed světa musí předkládat Pánu svoji práci a ostatní jim příslušející činnosti vykonané dobře - s lidskou dokonalostí a křesťanským duchem.

Zcela na místě je otázka, již nám sv. Josemaría navrhuje v jednom ze svých děl: „Rozšiřuji kolem sebe křesťanský život? Pokládej si tuto otázku každý den.“ Budeme-li si, každý z nás, odpovídat na tuto jednoduchou, ale zavazující otázku, dá nám zajisté rozpoznat, zda jsme hluboce ponořeni do našeho křesťanského života, zda nám nechybí odvaha či zda se nekrčíme před ovzduším Bohu nepřátelským.

Upřímná konfrontace s touto otázkou nám může pomoci překonat stálé nebezpečí, zvláště v obdobích kulturních změn, spočívající v podlehnutí tlakům kolem nás a odtrhnutí našeho soukromého života z naší společenské a profesionální existence. To by bylo jasné znamení toho, že jsme selhali ve věrnosti pravdě a nahradili ji tvrzeními, která jsou „politicky korektní“ a nikoho neobtěžují …

Křesťané pevní ve víře, tak jako v naději a síle opravdové lásky, musejí přijmout výzvu současného světa. Každý den musíme bojovat, abychom mohli poznat Krista lépe a jako nutný důsledek ho představili světu jako jediného Spasitele, který hlásal a žil jen poselství věčného života: poselství neskonalé lásky našeho Boha Otce…

Nám křesťanům byla svěřena ušlechtilá úloha prezentovat Krista našim bližním, mužům a ženám. Někteří jsou povoláni, aby toto činili kázáním, jiní svědectvím svého zasvěcení. Přesto většina lidí je povolána k hledání svatosti uprostřed světa; oni přibližují druhým Krista svou prací a osobními povinnostmi s lidskou dokonalostí a křesťanským duchem. „Kristus, náš Pán, byl ukřižován“, řekl sv. Josemaría, „a z výšky kříže vykoupil svět a tím obnovil mír mezi Bohem a člověkem. Ježíš nám všem připomíná: ‚A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě‘ (Jn 12:32). Jestliže mě postavíš do středu všech svých aktivit, říká Ježíš, plněním svých povinností v každé chvíli v tom, co se zdá důležité i v tom, co se zdá nedůležité, přitáhnu všechny k sobě. A moje království mezi vámi bude skutečností!“