Láska k Církvi, odpovědnost k Církvi

Výtah z 5. kapitoly knihy Javiera Echevarríe, Stezky křesťanského života, Planeta, 2001.

Další texty

  „Et unam, sanctam, catholicam et apostolicam ecclesiam …!“ – Chápu, že se modlíš pomalu, abys mohl tato slova lépe vychutnat: „Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolkou církev …“ A dále: „Jaká radost, že mohu z hloubi duše říci: Miluji svou matku, svatou církev!“ Tato slova, která prýští z láskou naplněného srdce sv. Josemaríi, osvětlují jedno z nejhlubších učení křesťanství, o to, že žádný křesťan není nikdy osamocený; přesněji, že křesťan je křesťanem v církvi a skrze církev.

Církev je víc než lidská instituce; více než jednoduše shromáždění těch, kteří sdílejí stejnou víru, pokračující v tradici započaté před dvaceti staletími v Palestině. Církev je tvořena muži a ženami, ale pochází od Boha. Ale to ne jen protože Kristus, vtělený Boží Syn, církev ustanovil povoláním prvních učedníků a poslal je šířit evangelium do všech koutů země. Jak jasně slíbil, v řeči zaznamenané sv. Matoušem: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“. V jednotě s Otcem posílá Ducha Svatého, která jedná v duši každého křesťana od chvíle křtu, a který pomáhá pastýřům pozvedat a vést církevní společenství, zachovávaje je v pravdě a životě …

Křtem se všichni věřící stávají nejen následovníky Krista, ale také členy jeho mystického těla, kteří sdílejí jeho kněžství. Všichni pokřtění obdrželi účast na všeobecném kněžství, na základě čehož jsou povolání podílet se na poslání, které Kristus uskutečnil na zemi. Každý naplňuje toto poslání svým vlastním specifickým způsobem v souladu se svým osobním povoláním. Všichni ale musíme toto poslání uskutečňovat v těsném spojení s pastýři, kteří skrze svěcení obdrželi služebné kněžství.

"My křesťané musíme usilovně zachovávat pevnou jednotu s Církví, živou a opravdovou oddanost papeži a ostatním biskupům."

Skutečné poznání tajemství církve zvyšuje naši lásku k ní a dává nám touhu sloužit jí jako děti, které jsou den ode dne věrnější. Stejným způsobem poznání božského plánu obsaženého v úřadu papeže a dalších biskupů nás vede k díkuvzdání Otci, Synu i Duchu Svatému za to, že Bůh nám poskytuje prostředky, kterými ochraňuje naši víru a morální obsah našeho jednání. S pevnou vírou a láskou musíme my katolíci bojovat o udržení každého silného pouta vytvářejícího jednotu s církví, vyjádřenou opravdovou srdečnou věrností Papeži a biskupům v jednotě s Petrovým nástupcem. Silná a opravdu synovská láska k Římskému biskupovi nás vede k lásce a modlitbě za všechny biskupy.

Čili, s osobní odpovědností, apoštolskou horlivostí a hlubokou láskou k církvi, zvolání, které tak rád sv. Josemaría užíval jako modlitbu, zapustí kořeny i v našem srdci: omnes cum Petro, ad Iesum per Maria. Sjednoceni s Petrem a Církví pod ochranou mocné přímluvy Panny Marie, ať všichni nalezneme Ježíše, Lásku naší lásky, a přitáhneme s sebou celé lidstvo.