Je zvyklý žít s utaženým opaskem

Pavel má pět dětí, pracuje ve veřejné správě a „tak jako všichni, kdo mají malé děti, se nejvíce zajímám o jejich výchovu. Děti se musí učit používat svou svobodu zodpovědným způsobem: učit se chybami.“

Osobní svědectví

Studoval práva na univerzitě v Complutense, i když „nejvíce času jsem strávil v knihovně univerzity Autónoma, protože tam studovala moje snoubenka“. Oženil se s ní a nyní žijí v Madridu a mají pět dětí: nejstaršímu bude brzy 8 let. Pavel jezdí po městě korejským skútrem s obsahem 125 kubíků a pracuje jako „smluvní pracovník státní správy“ a jeho žena je právnička, která se specializuje na burzovní obchody. „Ano, vydělává více než já, pracuje více než já, vede domácnost, rodinné finance, je u všeho a dělá to výborně. Já dělám to, co mohu. Například dost vařím, někdy i dobře, alespoň to říkají mé děti, hlavně když jim dám hot dog s kečupem nebo makaróny - pochopitelně také s kečupem.“

Se ženou v Římě

Pochopitelně že manželé si dělají starosti ohledně hospodářské krize, mají hypotéku až do roku 2040 a samozřejmě že „když jsi zvyklý žít s utaženým opaskem, trávit většinu prázdnin v Madridu, umět si hrát s dětmi na jedné hromadě písku, nechybí ti ani nadbytek, ani tematické parky. Myslím, že štěstí nespočívá ve věcech, ale v tom, že lidi děláme šťastnými.“

Tři děti na sněhu

Když se ho zeptáš, co mu nejvíce dělá starosti, nemluví nejprve o Euriboru (referenční hodnota úrokových sazeb v euro zóně), nýbrž hned začne mluvit o výchově svých dětí: „Arantxa a já se účastníme všech možných druhů aktivit, které mají něco společného s výchovou a orientací na rodinu jako učitelé i žáci ve školách, které navštěvují naše děti. Ale především čemu se snažíme věnovat nejvíce času, je být s dětmi, abychom každého dobře poznali, byli jim dobrým příkladem, pomáhali jim v jejich pochybnostech... A to nejsou ve věku, ve kterém by měly o tyto věci nějaký zvláštní zájem.

Moje dcera

Vychovávat děti s důrazem na svobodu je vzrušující: nemůžeš je zastoupit, když mají učinit nějaké rozhodnutí. Musí se naučit používat svou svobodu, musí se učit chybami... Ale jak se vychovává dítě, které má žít s těmi, jež mají odlišné názory? Jak dosáhnout toho, aby mělo křesťanského ducha ve službě druhým? Je to všechno konec konců výzva... a bezpochyby jsou to věci, které nás zajímají ještě víc než Euribor.