Guadalupe Ortiz de Landázuri je prohlášena za ctihodnou

Papež František dopoledne 4. května schválil dekrety Kongregace pro svatořečení a blahořečení, které se týkají dvanácti kanonizačních kauz. Mezi nimi je i dekret o hrdinských ctnostech Guadalupe Ortiz de Landázuri (1916-1975), věřící Opus Dei.

Zprávy

Mons. Fernando Ocáriz, prelát Opus Dei, k této zprávě dodal: „Jak často opakuje papež František, svatí jsou tou nejkrásnější tváří církve. Tyto nové dekrety jsou proto důvodem hluboké vděčnosti Bohu, který je zdrojem veškeré svatosti. On působí v duších mnoha žen a mužů naší doby a tyto příklady nám zanechává, aby byly světlem a pomocí pro náš život.“

Mons. Ocáriz dále řekl, že „každý kanonizační proces nám pomáhá objevit Boží lásku a radost křesťanské pouti životem. Právě radost je ústředním rysem života Guadalupe. Vyzařovala z ní při rozličných aktivitách jejího křesťanského života: v zaměstnání jako chemička, v povinnostech domova, při vyučování a v rozsáhlém a intenzivním apoštolátu, který šířila ve Španělsku, Mexiku a Itálii. Příklad Guadalupe je nám připomínkou, že když Bůh volá ke svatosti, i ty nejobyčejnější věci rozšiřují své obzory, stávají se krásnějšími a mnoha osobám je tak umožněno poznat štěstí, které vychází ze spojení s Bohem.“

„Prosím Boha, aby nám její příklad pomohl na křesťanské cestě šířit pokoj a radost v našem prostředí“, dodal prelát.

V jednom rozhovoru definuje postulátor kauzy, kněz Antonio Rodríguez de Rivera, Guadalupe jako „ženu zamilovanou do Boha, plnou víry a naděje, která svou prací a optimismem pomáhala druhým v jejich duchovních a materiálních potřebách. Její neskrývaná radost naplňovala každou práci, i v těch nejobtížnějších situacích.“

Hlavní události z jejího života

Narodila se v Madridu v roce 1916, v den Panny Marie Guadalupské. Chemii vystudovala v rodném městě na univerzitě Central. Byla jednou z pěti žen, které byly promovány. Za španělské občanské války byla svému otci, který byl vojákem, posilou před tím, než byl popraven.

Od první chvíle viníkům odpustila. Po ukončení válečného konfliktu dokončila univerzitní vzdělání a stala se učitelkou fyziky a chemie na základní škole Irlandesas a na střední škole Liceo Francés de Madrid.

Začátkem roku 1944 poznala díky jednomu příteli zakladatele Opus Dei, svatého Josemaríu Escrivá, který ji učí, že profesionální práce a obyčejný život mohou být místem setkání s Kristem. Později dosvědčila: „Jasně jsem poznala, že Bůh ke mně mluvil skrze tohoto kněze.“ Ještě toho samého roku vstoupila do Opus Dei.

Od té doby se Guadalupe bezvýhradně odevzdává a hledá svatost a snaží se přiblížit Bohu mnoho lidí. V Madridu a později v Bilbau se hlavně věnovala křesťanské formaci mladých lidí.

Od roku 1950 do roku 1956 pobývala v Mexiku, kde začala apoštolskou práci Opus Dei. Bylo to dobrodružství, které prožívala velkoryse a s velkou vírou. Lidé z jejího okolí připomínali, že na prvním místě byla u ní Boží vůle a služba druhým. Díky nadšení Guadalupe mnoho jejích přátel začalo s podporou křesťanských a humánních aktivit, například výukové centrum pro zemědělce ve venkovské oblasti Estado de Morelos.

V roce 1956 se usadila v Římě, kde spolupracovala se svatým Josemaríou na řízení Opus Dei. Po dvou letech, ze zdravotních důvodů, se přestěhovala do Španělska a znovu začala učit a pracovat ve vědeckém výzkumu. Doktorskou práci v chemii zakončila s nejlepším prospěchem. Byla průkopnicí v ústavu CEICID - Vědecký a výzkumný ústav domácích věd. Později dostala vyznamenání od výboru Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques za výzkumnou práci o textilních vláknech. Zároveň věnovala svůj čas křesťanské formaci v Opus Dei. Ve všech jejích činnostech je patrná touha milovat Boha svou prací, v přátelství a příkladnou radostí.

Zemřela na nemoc srdce v Pamploně v pověsti svatosti na den Panny Marie Karmelské v roce 1975. Měla 59 let.

Od té doby se soukromá zbožnost ke Guadalupe stále více rozšiřuje. Podle postulátora dostávají ti, kdo se obrací na její přímluvu, různé milosti: uzdravení, pomoc s těhotenstvím nebo porodem, nalezení zaměstnání, uspořádání pracovních a rodinných povinností, vyřešení ekonomických problémů, usmíření v rodině, přiblížení přátel a kolegů Bohu atd.

Časový sled kanonizačního procesu

Proces začal v Madridě 18. listopadu 2001 - život Guadalupe, její ctnosti, pověst svatosti - a ukončen byl 18. března 2005. Tribunál vyslechl 32 svědků v Madridě a 22 svědků v Ciudad de México.

17. února 2006 Kongregace pro svatořečení a blahořečení schválila dekret procesu a 4. srpna 2009 bylo v tomto dikasteriu představeno positio (oficiální biografie) o životě a ctnostech Guadalupe.

7. června 2016 mimořádný kongres teologických poradců dal kladnou odpověď na otázku o hrdinském vykonávání ctností Guadalupe Ortiz de Landázuri. 2. května 2017 řádné zasedání kardinálů a biskupů se vyslovilo ve stejném smyslu.

4. května 2017 papež František přijal od kardinála Angela Amato, prefekta Kongregace pro svatořečení a blahořečení, podrobný popis jednotlivých fází procesu, potvrdil vyjádření Kongregace pro svatořečení a blahořečení a udělil souhlas s uveřejněním dekretu, kterým se prohlašuje služebnice Boží Guadalupe Ortiz de Landázuri za ctihodnou.