Deset příběhů papeže Františka z doby před jeho zvolením

Tango, svatý Vavřinec, Borges, čtvrť, kde bydlel, a první zaměstnání sdílené s jednou ženou, která měla kontakty na komunisty, kuchyně, povolání, zármutek a zatrpklost, drama potratu a sexuální výchova... A samozřejmě nová evangelizace. Vyjímáme deset charakteristických črtů z knihy „Jezuita“ od Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti.

Tiskové zprávy

Práce

Moc děkuji svému otci, který mi nakazoval, abych si našel nějakou práci. Zvláště v laboratoři jsem poznal její dobré i stinné stránky (...). Moje šéfka byla neobyčejná žena z Paraguaye, Esther Balestrino de Careaga, která sympatizovala s komunisty. Později, v době poslední diktatury, jí unesli dceru a zetě a posléze unesli i ji a zavraždili. Nyní je pohřbená v kostele Svatého Kříže. Měl jsem ji hodně rád. Učila mě zodpovědnosti v práci. Ve skutečnosti vděčím hodně této ženě.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín y Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 34)

Povolání

Když dovršil 21. září 17 let (den, ve kterém mladí v Argentině oslavují Den studentů), připravoval se na oslavu s kamarády. Nicméně se rozhodl začít den návštěvou své farnosti. Když tam přišel, potkal neznámého kněze, který na něho udělal dojem. Proto se rozhodl se u něho vyzpovídat. „Při zpovědi jsem pocítil něco zvláštního, nevím, co to bylo, ale změnilo to můj život. Řekl bych, že mě zastihli úplně bezbranného.“ O více než půl století později to interpretuje takto: „Bylo to překvapení, úžas ze setkání. Uvědomil jsem si, že jsem byl očekáván. Právě toto je náboženský zážitek: údiv, že se setkáváme s někým, kdo na vás čeká. Od této chvíle je pro mě Bůh ten, kdo je 'ten první'. Člověk ho hledá, ale On tě hledá první. Člověk se ho snaží nalézt, ale On nás nachází první.“ „Nejprve jsem to řekl otci; ten s tím souhlasil. Ale reakce mé matky byla jiná. Pravda je, že máti se naštvala.“

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín y Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 45-47)

Nová evangelizace

Církev, která pochází z doby, ve které ji tehdejší kulturní model jako takovou uznával, si přivykla na to, že se její struktury nabízejí a otevírají těm, kdo přichází, kdo nás hledají. Takto to fungovalo v evangelizované společnosti. Ale v nynější situaci musí církev své struktury a pastorační metody transformovat a orientovat je tak, aby měly charakter misionářský. Nemůžeme setrvávat ve stylu 'klientském', ve kterém se pasivně čeká, až 'klient', farník přijde. Musíme naopak mít takové struktury, abychom mohli jít tam, kde nás potřebují, kde jsou lidé, k těm, kdo nemají zájem se přiblížit strukturám a zastaralým formám, jež neodpovídají jejich očekáváním a vnímání.

Musíme se s velkou činorodostí podívat, jakým způsobem jsme přítomni v různých prostředích společnosti a snažit se, aby farnosti a instituce byla místa, která těmto prostředím vycházejí vstříc. Prozkoumat vnitřní život církve, aby vyšla vstříc Božímu lidu. Pastorační proměna nás vyzývá, aby se církev proměnila z církve 'víru regulující' v církev 'víru předávající a umožňující'.

(Jezuita - Jak oživit svátost křtu, arcidiecéze Buenos Aires. Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 77-78)

Rozvedení v církvi

Co byste řekl rozvedeným, kteří žijí v novém svazku?

- Ať se začlení do farního společenství, ať tam pracují, protože jsou věci ve farnosti, které oni dělat mohou. Ať se snaží být částí duchovního společenství, což doporučují i papežské dokumenty a učitelský úřad církve. Papež řekl, že je církev v této situaci doprovází. Je jisté, že někteří se rmoutí kvůli tomu, že nemohou přijímat. Je třeba jim v těchto případech tyto věci vysvětlovat. Existují případy, kdy je to komplikované. Někteří kněží dokážou toto teologicky dobře vysvětlit a lidé tomu rozumí.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 91)

Potrat a práva ženy

- Bitvu proti potratu chápu jako bitvu ve prospěch života už od jeho početí. Do toho patří péče o matku v době jejího těhotenství, existence zákonů, které ženu chrání po porodu, potřeba zajištění vhodné výživy dětí, poskytování zdravotní péče po celý život, starost o staré rodiče a odmítání eutanazie. Ale také se nesmí 'druhotně zabíjet' nedostatečnou výživou nebo chybějícím či nedostatečným vzděláním, což jsou hlediska, která vypovídají o tom, do jaké míry je náš život naplněn. Respektuje-li se početí, bude se respektovat i život.

- Mnozí říkají, že odpor k potratu je náboženská otázka.

- Nesmysl... Těhotná žena nemá v lůně kartáček na zuby, nebo nádor. Věda říká, že od okamžiku početí má nová bytost úplný genetický kód. To je úžasné. Není to proto otázka náboženská, ale zcela jistě morální, na základě vědeckém, protože stojíme před lidskou bytostí.

- Ale je stupeň mravní závažnosti u ženy, která potrat podstupuje, tentýž, jako u toho, kdo ho provádí?

- Nemluvil bych tu o stupni. Ale určitě mám mnohem více soucitu - neříkám lítosti - v biblickém smyslu tohoto slova, že soucítím a jsem s ženou, která jde na potrat, vždyť známe ty tlaky, než mít ohledy k těm profesionálům či neprofesionálům, kteří konají jen pro peníze a s naprostou chladnokrevností. Tato bezcitnost kontrastuje s výčitkami svědomí, které tyto ženy za několik let mají. Je třeba sedět ve zpovědnici a naslouchat těmto dramatům, protože ženy ví, že dítě zabily.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 91)

Sexuální výchova

Církev se nestaví proti sexuální výchově. Osobně si myslím, že je potřebná po celou dobu dorůstání dětí, přizpůsobená jednotlivým obdobím. Ve skutečnosti církev vždy sexuálně výchovávala, i když přiznávám, že to nedělala vždy adekvátním způsobem. Co se děje nyní je, že mnozí, kteří mávají vlajkami sexuální výchovy, ji chápou odděleně od lidské bytosti. A tak místo toho, aby zákon o sexuální výchově přispíval k celkovému rozvoji člověka a k lásce, degraduje na pouhou pohlavnost. To je naše námitka. Nechceme, aby se lidská osoba degradovala. Nic víc.“

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 92-93)

Kuchyně

- Vaříte nyní?

- Ne, nemám čas. Ale když jsem bydlel ve škole Máximo ve Svatém Michalovi, protože o nedělích kuchyně nefungovala, jsem vařil pro studenty.

- A vaříte dobře?

- Dobře, nikdy jsem nikoho neotrávil...

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 31)

Stručné otázky a odpovědi

- Jak byste se představil skupině lidí, kteří vás neznají?

- Jmenuji se Jorge Bergoglio, kněz. Jsem rád, že jsem knězem.

- Oblíbené místo ve světě?

- Buenos Aires.

- A osoba?

- Moje babička.

- Jakému druhu zpravodajství dáváte přednost?

- Čtu deníky. Rádio zapínám, abych si poslechl klasickou hudbu.

- Cestujete hodně v metru? Je to váš oblíbený dopravní prostředek?

- Jezdím s ním skoro pořád, kvůli rychlosti, ale líbí se mi více autobus, protože vidím na ulici.

- Měl jste přítelkyni?

- Ano. Patřila do skupiny přátel, se kterými jsme chodili tancovat.

- Proč jste tu známost ukončil?

- Zjistil jsem, že mám povolání (náboženské).

- Máte nějakého příbuzného, který se také dal na podobné povolání?

- Ano, syn mé sestry Marty. Je to kněz jezuita jako já.

- Nějaká záliba?

- V mládí jsem sbíral známky. Nyní čtu, to se mi hodně líbí, a poslouchám hudbu.

- Literární dílo?

- Mám velmi rád poezii Hölderlina. Také italská literární díla. Několikrát jsem četl I promessi sposi (Snoubenci). Stejně tak Božskou komedii. Líbí se mi Dostojevskij a Marechal.

- A Borges? Vždyť jste ho znal.

- Jistě. Kromě toho Borges dovedl geniálně hovořit prakticky o všem, aniž by se vychloubal.

- Borges byl agnostik.

- Agnostik, který se každý večer modlil otčenáš, protože to slíbil své matce a zemřel zaopatřen.

- Hudební skladba?

- Mezi nejoblíbenější patří předehra Leonora číslo tři od Beethovena v provedení od Furtwänglera. Podle mě je to nejlepší dirigent jeho některých symfonií a také Wagnerových děl.

- Máte rád tango?

- Moc. Je mi to přímo vlastní. Myslím, že se v jeho dvou obdobích dost vyznám.

- Tančíte ho?

- Ano. V mládí jsem ho tančil, i když dávám přednost tanci milango.

- Jaký je váš oblíbený sport?

- Už od mládí jsem hrál basket, ale rád jsem chodil na fotbal. Chodili jsme celá rodina, včetně mé maminky, na San Lorenzo, fotbalové mužstvo našich snů: moji rodiče pocházeli z Almagro, stejně jako tento klub.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 118-120)

Jmenování

- (Po rozhovoru mě nuncius informuje:) „No, ještě jedna věc na konec... Byl jste jmenován pomocným biskupem Buenos Aires, jmenování bude zveřejněno 20...“ Řekl mi to jen tak.

- A jak jste reagoval?

- Zablokoval jsem se. Jak jsem už řekl dříve, když dostanu ránu, ať už dobrou nebo špatnou, vždycky se zablokuji.

- Řekněte nám alespoň, co jste cítil, když jste uviděl své jméno mezi těmi velkými kandidáty na papeže... (konkláve v roce 2005)

- Stud. Myslel jsem, že se novináři zbláznili.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 125-126)

Zármutek a zatrpklost

Zármutek, to je taková otevřená rána, není to nic uzavřeného. Zatrpklost je jako vybydlený dům, kde je naskládaná spousta lidí, ale těm lidem chybí nebe. Zatímco zármutek je jako vila, která je také přecpaná lidmi, ale nebe je vidět. Jinými slovy zármutek je otevřen modlitbě, něžnosti, společenství přítele a tisíci dalších věcí, které člověka zušlechťují. Neboli zármutek je něco, co uzdravuje. Tak mi to říká zkušenost.

(Jezuita - Rozhovory s kardinálem Jorge Bergoglio SJ, Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, vydavatelství Vergara, str. 143)